Nespálené: co dělali naši dědečkové s plevami, které zbyly z rajčat nebo brambor.

Foto: z otevřených zdrojů

Odvoz brambor a rajčat je pro zahrádkáře neocenitelným zdrojem informací.

V minulosti vesničané nespěchali se spalováním bramborové nebo rajčatové hlízy. Místo toho, aby ji zničili, našli pro ni užitečné využití – ze zbytků rostlin udělali přírodní hnojivo, které obohacovalo půdu před novou sezónou.

Bramborová a rajčatová nať je pro zelináře neocenitelnou surovinou. Lze ji zapravit do půdy a nasytit ji živinami, spálit a popel použít jako účinné přírodní hnojivo, přidat do kompostu a vytvořit organické krmivo. Kromě toho se zelené zbytky často používají k vytváření ochranných příkopů kolem mladých sazenic nebo se ponechávají na záhonech, kde se postupně rozkládají, izolují a obohacují půdu během zimy.

Jak efektivně využít bramborovou a rajčatovou nať

Kompostování:

Hromadu nebo jámu na kompost zakryjte zeminou a přidejte trochu močoviny, abyste urychlili rozklad. Za něco málo přes rok budete mít organické hnojivo bohaté na dusík. Pro dodatečnou dezinfekci můžete kompost ošetřit slabým roztokem síranu měďnatého.

Spalování a popel:

Spálená hrabanka se mění v cenný popel, který je vynikajícím hnojivem. Lze jej použít při kopání půdy nebo rozpustit v závlahové vodě (100 g na 10 litrů).

Při kopání do půdy:

Rozdrcenou hrabanku lze přímo zakopat do záhonů a v příští sezóně z ní vyživovat sazenice. Používá se také na „organické příkopy“ – 20-30 cm hluboké příkopy kolem stromů vyplněné rostlinnými zbytky.

Zbytky na semenných záhonech:

Pokud je plevel zdravý, lze jej na záhonech jednoduše ponechat. Na jaře shnije a obohatí půdu. Kromě toho lze hrabanku dobře umístit do hrůbků ovocných stromů a keřů a izolovat tak kořeny na zimní období.

Share to friends
Rating
( No ratings yet )