Foto: z otevřených zdrojů
Většina rozhodnutí, která děláme v dospělosti, vychází ze zkušeností malého dítěte, které nemělo na výběr.
V dospělosti se často rozhodujeme nikoli na základě racionality, ale na základě přesvědčení z dětství. Ta se stávají nepřehlédnutelnou překážkou šťastných vztahů, slušných honorářů a vnitřní svobody. Anna Scherbiy-Shendoganová, psycholožka finančního růstu a odbornice na rodinnou terapii, uvedla v komentáři pro RBC-Ukrajina.
Jak se rozhodujeme v dospělosti
„Většina rozhodnutí, která děláme v dospělosti, vychází ze zkušenosti malého dítěte, které nemělo na výběr. Jen se dívalo, poslouchalo a kopírovalo,“ říká psycholog.
Strach z peněz, z jeviště, z blízkých vztahů – to není o selhání, ale o dětském přesvědčení: „nesmím“, „je to nebezpečné“, „nejsem dost dobrý“.
Proč jsou některá rozhodnutí těžká
Omezující přesvědčení z dětství
Naše myšlenky o penězích, lásce a sebevyjádření nejsou pravdy, ale „zvukové stopy z dětství“.
- „Mužům se nedá věřit.“
- „Peníze jsou zlo.“
- „Drž se při zemi, budou se ti smát.“
Co pomáhá:
Freerating je cvičení, které vám umožní identifikovat vlastní postoje.
„Vezměte si list papíru a dopište si věty: ‚Peníze jsou…‘, ‚Vztahy jsou…‘, ‚Ukázat se je…‘,“ radí Anna.
Je také dobré si vzpomenout, jak na vaše první úspěchy reagovali rodiče, co říkali o mužích a penězích. Právě tyto reakce tvoří „strop“ – vnitřní omezení.
Role vzoru v životě ženy
„Když dívka vidí jen příklad unavené maminky nebo nezodpovědného otce, podvědomě se rozhoduje: buď ‚budu silná a všechno utáhnu sama‘, nebo ‚budu hledat někoho, kdo mě zabezpečí‘,“ vysvětluje odbornice.
Co pomáhá:
- prožít odloučení od rodičů – ne z lásky, ale ze závislosti.
- Hledejte nové příklady žen, které žijí jinak.
- abyste viděli, že je možné vytvořit si vlastní model, a ne opakovat model někoho jiného.
Žena začíná mít pocit, že mít peníze i spokojený vztah je něco zakázaného, ale to se dá s odborníkem zpracovat.
Tabu týkající se vlastní hodnoty
„Nejsem hoden“, „nesmím“, „musím si to zasloužit“ – to jsou nejhlubší přesvědčení z dětství,“ říká Anna Scherbius-Schendogan.
V dospělosti se to promítá do neustálého vyčerpání, potřeby zachraňovat druhé, vyhoření a ztráty vlastního já.
Co vám pomůže:
- vystoupit z pozice „zachránce“
- Ptejte se denně sami sebe: „Co jsem dnes udělal pro sebe?“.
- vést si seznam „10 důvodů, proč jsem dnes cenný“.
„Hodnota není za úspěchy, ale za vaši existenci. Všechny nejlepší věci se objevují tam, kde je láska a přijetí sebe sama. Dospělý člověk, který má v sobě malé dítě, nemůže mít miliony, volné vztahy, slušné honoráře a vnitřní svobodu. Ale s dospělým člověkem ano,“ dodává odborník.
