Vyhoření může nastat rychleji, než si myslíte, říká psycholog
Americký psycholog Mark Travers identifikoval důvody, proč může u párů dojít k „emočnímu vyhoření ve vztahu“.
„Být ve vztahu znamená přirozeně přesunout pozornost od sebe na sdílení života s druhou osobou. Obětujete čas pro sebe, abyste se postarali o partnera, a někdy se dokonce vzdáváte osobních příležitostí ve prospěch vztahu. Váš partner pravděpodobně také něco obětuje, ale nejde o počítání. Vztah by neměl být „výměnou laskavostí“. Oba partneři by se měli dobrovolně a vědomě snažit, aby jejich svazek vydržel,“ uvedl ve svém článku pro Forbes.
Psycholog citoval studii publikovanou v časopise Journal of Social and Personal Relationships, která ukázala, že právě tento pocit přílišného obětování je spojen s psychickým stresem a vyhořením ve vztazích.
Studie podle něj poukazuje na dva klíčové důvody, proč někteří lidé trpí citovým vyhořením více než jiní:
Emoční rovnováha
Chcete-li budovat smysluplné vztahy, musíte brát v úvahu nejen své vlastní zájmy, ale také pocity druhé osoby. Někdy je důležité ustoupit, nedokazovat si svou pravdu, neříkat zraňující slova. Když se naučíte myslet nejen na sebe, vztah se stane vzájemným. Výzkumy ukazují, že nízký smysl pro spravedlnost ve vztazích zvyšuje vnímání obětí jako škodlivých, a to přímo souvisí s vyhořením. K vyhoření může dojít rychleji, než si myslíte, zejména pokud máte s partnerem odlišné priority a zájmy.
Uznání a vděčnost
Ať už obětujete svou kariéru pro rodinu, nebo prostě jen přiložíte lístek k obědu svému blízkému, zasloužíte si „děkuji“. Vědci zjistili, že pokud se člověk cítí být uznáván, je méně pravděpodobné, že bude oběti vnímat jako bolestné. Vnímá je jako přínos pro vztah. Autoři další studie z roku 2022 (Psychological Science) dospěli k závěru, že pocit uznání snižuje negativní dopady nerovnoměrného přispívání. Uznání však nenahrazuje rovnocenný příspěvek. Snažit se musí oba partneři.
